Včelařská konference

>baron Berlepš už představil použitelný rámek podobný dnešku, ale byl tak výrobně složitý, že mu je musel vyrábět truhlář

Baron von Berlepsch polozil zaklady mobilni stavbe plastu, coz umoznilo podstatne zvysit mednou produkci. V tom je vyznam jeho vynalezu. Do te doby se dilo po snusce likvidovalo. Prvni mezisteny byly vytvoreny prave pro Berlepschuv ramek.

Pokud jde o cesstvi Franze Hruschky, jehoz predci pochazeji ze Slezska, byl Johann Gregor Mendel (Rehor Mendel?), pochazejici rovnez z rakouskeho Slezska, Cech?
Tradicne oblibene tema pro brnenske experty.
Slovo Cech byla tehdy spise nadavka.

"Pokud jde o cesstvi Franze Hruschky, jehoz predci pochazeji ze Slezska, byl Johann Gregor Mendel (Rehor Mendel?), pochazejici rovnez z rakouskeho Slezska, Cech? "
Ke komu se dostane starší německá včelařská literatura,zvláště ta, která má blízko k sudetům, tak tam zjistí, že skoro všichni včelařští vynálezci a výzkumníci z 18 a 19 století, kteří jsou v české literatuře češi jak poleno, jsou v této německé literatuře němci jako poleno. Zdá se, že stačilo , aby takový člověk, pohybující se v české včelařské komunitě, vydal pár článků německy v nějakém německém časopise a rázem byl německým včelařem. Ostatně. nejsem na tuto dobu odborník, ale co vím, tak ve spoustě míst v Čechách a na Moravě tehdy za Rakouska Uherska existovaly souběžně vedle sebe organizace českých i německých včelařů.... Kdo chtěl presentovat nějaký objev nebo nový směr všem včelařům, musel psát i česky i německy....
Možná se dočkáme v tom směru zajímavých překvapení, až se k nám, třeba oklikou přes angličtinu, dostane ve větším množství současná německá včelařská literatura....a možná i jiná odborná literatura....

Pokud by bylo možné zeptat se přímo Mendela nebo Hruschky, jestli se cítí být čechem nebo němcem, asi by nerozuměli otázce. Asi by se dalo zjistit, jakou řečí se převážně mluvilo u nich v rodině, ale identifikace s národem se v té době tolik neprožívala. Pokud se chtěli uplatnit ve vyšších společenských kruzích, museli perfektně ovládat němčinu. Konfrontační nacionalizmus, který tolik ovlivnil dějiny 20. století, se rodil až v 80. a zvláště v 90. letech 19. století jako produkt emancipace občanské společnosti. Také dělení včelařských spolků dle národnostního principu vzniklo až v této době. V jistém smyslu byli oba vážení pánové evropany.
---------------------------------------
"Pokud jde o cesstvi Franze Hruschky, jehoz predci pochazeji ze Slezska, byl Johann Gregor Mendel (Rehor Mendel?), pochazejici rovnez z rakouskeho Slezska, Cech? "
Ke komu se dostane starší německá včelařská literatura,zvláště ta, která má blízko k sudetům, tak tam zjistí, že skoro všichni včelařští vynálezci a výzkumníci z 18 a 19 století, kteří jsou v české literatuře češi jak poleno, jsou v této německé literatuře němci jako poleno. Zdá se, že stačilo , aby takový člověk, pohybující se v české včelařské komunitě, vydal pár článků německy v nějakém německém časopise a rázem byl německým včelařem. Ostatně. nejsem na tuto dobu odborník, ale co vím, tak ve spoustě míst v Čechách a na Moravě tehdy za Rakouska Uherska existovaly souběžně vedle sebe organizace českých i německých včelařů.... Kdo chtěl presentovat nějaký objev nebo nový směr všem včelařům, musel psát i česky i německy....

Spejblův Žerik by na to řekl, o co vám lidi jde, když jste obyčejná pouliční směska. cha cha

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Sh?n?m ve - v?ely, medomet, ...
> Datum: 06.4.2010 11:03:48
> ----------------------------------------
> Pokud by bylo možné zeptat se přímo Mendela nebo Hruschky, jestli se cítí
> být čechem nebo němcem, asi by nerozuměli otázce. Asi by se dalo zjistit,
> jakou řečí se převážně mluvilo u nich v rodině, ale identifikace s národem
> se v té době tolik neprožívala. Pokud se chtěli uplatnit ve vyšších
> společenských kruzích, museli perfektně ovládat němčinu. Konfrontační
> nacionalizmus, který tolik ovlivnil dějiny 20. století, se rodil až v 80. a
> zvláště v 90. letech 19. století jako produkt emancipace občanské
> společnosti. Také dělení včelařských spolků dle národnostního principu
> vzniklo až v této době. V jistém smyslu byli oba vážení pánové evropany.
> ---------------------------------------
> "Pokud jde o cesstvi Franze Hruschky, jehoz predci pochazeji ze Slezska,
> byl Johann Gregor Mendel (Rehor Mendel?), pochazejici rovnez z rakouskeho
> Slezska, Cech? "
> Ke komu se dostane starší německá včelařská literatura,zvláště ta, která má
> blízko k sudetům, tak tam zjistí, že skoro všichni včelařští vynálezci a
> výzkumníci z 18 a 19 století, kteří jsou v české literatuře češi jak
> poleno, jsou v této německé literatuře němci jako poleno. Zdá se, že
> stačilo , aby takový člověk, pohybující se v české včelařské komunitě,
> vydal pár článků německy v nějakém německém časopise a rázem byl německým
> včelařem. Ostatně. nejsem na tuto dobu odborník, ale co vím, tak ve spoustě
> míst v Čechách a na Moravě tehdy za Rakouska Uherska existovaly souběžně
> vedle sebe organizace českých i německých včelařů.... Kdo chtěl presentovat
> nějaký objev nebo nový směr všem včelařům, musel psát i česky i německy....
>
>
> Pe

Sice už jsme hodně bokem od původního tématu, tak jen stručně na doplnění.
Broněk to napsal dobře. Tenkrát to nebylo důležité, kdo je z německé
rodiny a kdo z české, oboje národnosti žily vedle sebe v míru. Johann
Mendel byl z německé rodiny v Hynčicích (tehdy Heinzendorf) - nedaleko
Oder na novojičínsku, kde převládalo německé obyvatelstvo. Přitom
vedlejsí vesnice Veselí (Wessels) byla obývaná převážně českým
obyvatelstvem. Mendel česky neuměl, až když šel na studia do Olomouce,
byl nucen se češtinu učit a potom když šel do kláštera na Starém Brně,
tedy českého prostředí, češtinu nutně pořeboval. Učil také ve Znojmě,
studoval ve Vídni. Důležitější ale je, že jeho nejznámější práce, jíž
odhalil princip dědičnosti, byla vykonána a publikována v Brně. A asi
ještě významnější je skutečnost, že jeho objev nevznikl ve
vzduchoprázdnu, ale v pokrokovém prostředí úspěšných chovatelů a
přírodovědců, které k takovému objevu směřovalo, podněcovalo ho ...
K. Čermák

Bronislav Gruna napsal(a):
> Pokud by bylo možné zeptat se přímo Mendela nebo Hruschky, jestli se cítí
> být čechem nebo němcem, asi by nerozuměli otázce. Asi by se dalo zjistit,
> jakou řečí se převážně mluvilo u nich v rodině, ale identifikace s národem
> se v té době tolik neprožívala. Pokud se chtěli uplatnit ve vyšších
> společenských kruzích, museli perfektně ovládat němčinu. Konfrontační
> nacionalizmus, který tolik ovlivnil dějiny 20. století, se rodil až v 80. a
> zvláště v 90. letech 19. století jako produkt emancipace občanské
> společnosti. Také dělení včelařských spolků dle národnostního principu
> vzniklo až v této době. V jistém smyslu byli oba vážení pánové evropany.
>